Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Vladimír Kopřiva, člen ÚV KSČM, Praha 9

Před 27 lety jsem se poprvé zúčastnil zasedání mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989. Bylo mi 40 let, dnes mi je 67 let a opět stojíme na křižovatce, kdy se máme rozhodnout, jak dál pokračovat. Za ta léta jsem se zúčastnil takřka všech sjezdů.

Každý posunul stranu o kus dál. Na začátku to byl boj o zachování komunistické strany na politické scéně. Poté následoval boj o zachování názvu komunistická strana. Zde mám velmi živou vzpomínku na bývalého „soudruha Šloufa“, který nás na členské schůzi zapřísahal, že musíme zachovat ve svém názvu komunistická strana. Stranické referendum rozhodlo o zachování a pan Šlouf skončil u ČSSD.

Na Kladenském sjezdu jsme ustáli snahu o likvidaci přes poslance Levého Bloku a dál táhneme káru s komunistickými idejemi napadáni zprava i zleva politického spektra. Už dávno jsme tu neměli být – přesto tu jsme. Pravice změnila taktiku přestala na nás utočit a zahnala nás do informačního ghetta – zase jsme to ustáli a ve volbách jsme dostali od voličů mandát jak do Evropského, tak národního parlamentu.

Pravice opět změnila taktiku dala nám možnost dostat se k lizu a za placené funkce jsme se měli stát státotvornou stranou salonního tipu. Zde je nutno abych poděkoval všem poctivým zastupitelům v obecních, krajských i poslaneckých funkcích kteří se nenechali zlanařit funkcemia poctivě prosazují naše volební programy.

Od VII. sjezdu dochází k útlumu stranické práce, ztrácíme revolučnost, opět se nám vrací papalášské manýry, vedení strany manipuluje s členskou základnou i Ústředním výborem, jak mu to vyhovuje.  I na krajské konferenci jsem řekl zcela otevřeně, že ve straně se zavedla dvojkolejnost. Po jedné koleji jede vlak základních organizací, okresních a krajských výborů, které více či méně úspěšně organizují a provádí každodenní mravenčí práci mezi spoluobčany.

Po vedlejší koleji však jede vlak, ve kterém se vezou vedoucí představitelé naší strany a poslaneckého klubu, kteří až na pár výjimek ztratili přehled, jak se žije v podhradí. Když se něco povede, vlak z vedlejší koleje se zařadí na čelo a slízne smetanu, když se to nepovede nebo je problém, vlak na vedlejší koleji pokračuje, jako by se ho to netýkalo. Současné vedení vyčerpalo všechny své schopnosti, proto musí dojít ke změně ve vedení strany.

Nové vedení - noví mladí lidé - nový program - důsledná komunistická politika, to by měla být

nová kritéria, která přijmeme na svém IX. sjezdu.

Nejde o snahu stranu rozbít – chceme naopak zachránit poslední zbytky důvěry, kterou ještě máme ve společnosti a mezi mladými lidmi.