Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Denisa Víznerová, Praha

Žijeme dnes ve světě, ve kterém vládne populizmus, ve světě apolitiky. Tradiční strany nás zklamaly a postupně doma i ve světě z politické scény mizí. Pravice se ovšem nevytratila,  její větší část se transformovala do této bezprogramové populistické propagace. A levice? Jak ji dnes vidíme? Kde je? Zdá se, že jen líně vyčkává, změní-li se socioekonomické vztahy, aby se přihlásila o slovo. To se totiž získávají hlasy jednodušeji.

Exprezident Václav Klaus v nedávném rozhovoru použil ve vztahu k dění v dnešním světě a občanské přizpůsobivosti situaci termín "new normal" neboli nové normálno. Zvykneme si na tedy na všechno? Mladí lidé  a  bohužel i tradiční politické strany stagnují, vybírají si dovolenou. Ale není čas čekat. Nebezpečí hrozí a manipulovaná migrace, terorizmus a neofašismus jsou jen součástí řízeného rozpadu Evropy, cíleného rozpadu mezinárodních i mezilidských vztahů i hodnot. 

Evropská unie, ať už viděna očima jejích příznivců či odpůrců, neplní svoji roli garanta míru,  k jehož záchově byla vytvořena. Nestala se zárukou demokracie a sociálních  jistot. Česká levice nemůže jen přihlížet, potřebuje stranu, která se distancuje od populizmu, stranu s dlouhodobým programem, s vizí. A  lidé, především mladí, se na růstu této strany musí podílet, a to nejen volebními lístky, ale především činy. Jinak budou ČR i Evropu nadále řídit banky a nadnárodní mocenské skupiny, ne lidé.