Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Zdeněk Štefek, člen ÚV KSČM, krajský radní

Že je založení KSČ historickou událostí, to je nezpochybnitelné. Má své místo v učebnicích a to dokonce i v učebnicích současných.  Ale jaké? A hlavně proč?

Voltaire říkal „Historie je lež, na níž jsme se shodli.“ Krvavý humanista Václav Havel zase: „Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují.“ Esejista a novinář Gabriel Laub napsal „Znásilněná historie rodí mrtvé.“  A také „Paní historie má tu smůlu, že ji nejčastěji znásilňují impotenti.“.  Od Lauba se dostanu k Cicerovi, který říkal, že „Historie je učitelkou života.“ A také, že „Neznat, co se stalo včera, znamená být ještě dítětem…“

Chceme být dětmi? Naši protivníci jistě chtějí, abychom neznali své kořeny, odvrhli je – toho se jistě nedočkají… Právě v historii KSČ jsou naše kořeny, zdroje naší současné síly.

Zastávám názor, že období předválečné KSČ, od jejího vzniku či ještě dříve, od období vedoucí k jejímu vzniku, po institucionalizovanou vedoucí úlohu KSČ, po zkušenosti prvního historického modelu socialismu, je nutné podrobně studovat a využít pro každodenní činnost KSČM. Není zde prostor pro podrobné analýzy, takže mi dovolte dost značná zjednodušení a jen několik dílečků z celé mozaiky…

Doba vzniku KSČ byla specifická  -  lidé měli zkušenost z velké války, po první světové válce vznikl československý stát, inspirující byla ruská revoluce, na kterou kapitál reagoval intervencí, v Evropě byly poraženy republiky rad, kapitalismus dále plodil bídu, nezaměstnanost, probíhala perzekuce skutečné levice. Přicházely další krize kapitalismu, které v pozdějších dobách přinesly i fašismus…

Rozdílů mezi tehdejší dobou a současností byla samozřejmě celá řada

  • - Při vzniku KSČ byly zkušenosti komunistického hnutí omezené, zejména z Ruska, my dnes máme stoleté zkušenosti celosvětového komunistického hnutí, i z prvního historického modelu socialismu.
  • Tehdy byl vůdčí silou rodící se Sovětský svaz, existovala Komunistická internacionála, dnes máme pouze porady a setkání.
  • - Tehdy nebyla celková ekonomika tak výkonná, dala se popsat jako větší „nahota“, dnes vyprodukuje dostatek prostředků pro zajištění potřeb všeho lidstva a i v krizi se daří alespoň v bohatších státech korumpovat řadu pracujících, odborářů i politiků.
  • Tehdy byla větší organizovanost v odborech, dnes roztříštěnost, individualismus a nechuť k organizovanosti v odborech i stranách.
  • - Tehdy byly větší pracovní kolektivy ve velkých továrnách, dnes malé skupiny.
  • - Tehdy osobní kontakt, večerní schůze, tisk, dnes internet a sociální sítě, televize…
  • - Tehdy byla jiná struktura společnosti, hodně dělníků, dnes vlivem automatizace a stěhování za levnou pracovní silou sílí v tzv. vyspělých zemích spíše další sektory, sekundární, terciální aj.

Ale základ zůstává – jsou tu Arbeitnehmer a Arbeitgeber. Přerozdělují se vytvořené hodnoty od lidí práce k úzké elitě, a nejen na úrovni jednotlivých zemí, ale i z imperiálních pozic – z chudého jihu na bohatý sever. Statistiky OSN jsou neúprosné. Nemusíte znát ani Manifest nebo Kapitál, stačí číst Babičku Boženy Němcové… Jak je přece hodná paní kněžna, když dává poddaným koláčky… Stejně jako tehdy se bojuje o zdroje surovin, odbytiště, trhy… A stejně jako tehdy se objevují cyklicky systémové krize kapitalismu. Žijeme v době imperialismu, nejvyšším stádiu kapitalismu.

Dovolte mi uvést příklady oblastí, v kterých bychom mohli hledat inspiraci.

KSČ a sociální demokracie

  • - KSČ vzešla ze sociální demokracie, z části jejich členů poté, co sociální demokracie (resp. její vedení) zradila své principy a kolaborovala s vládnoucí třídou. Už svou proválečnou politikou za první světové, ale i potom, při dělnických bouřích, při bojích o Lidový dům. Ten probíhá dnes paradoxně také, podruhé spíše jako fraška…
  • - Pro nás z toho vyplývají otázky - Jak zajistit, abychom se nedostali do stejné pozice jako tehdejší vedení sociální demokracie, nenechali se korumpovat mocí a odtrhnout se od základny? Jak se důrazně odlišovat v aktuální politice od sociálně demokratické linie při značném průniku krátkodobých programů? Jak odhalovat rozdíly mezi sliby a reálnou politikou? Jak se odlišovat se ve východiscích a dlouhodobých cílech?

KSČ a mládež

  • - Strana věnovala mládeži značnou pozornost. Mladí komunisté se sdružovali v KSM, který vznikl dokonce dříve než KSČ. Byli v nejužším vztahu s komunistickou stranou a z KSM vstupovali nejlepší kádry do strany. Vznikla i dětská organizace Mladí průkopníci s časopisem Kohoutek.
  • - Pro nás z toho vyplývají otázky - kdy jsme měli aktivní komunistickou mládež? Proč neumíme pracovat s mladými? Je model přes Komise mládeže efektivní? Nemáme prosazovat i myšlenku samostatné mládežnické organizace, která si prochází za vzájemného partnerství vlastním vývojem, hledá vlastní cesty, pracuje s mladými, z nichž pak někteří budou přecházet do řad KSČM? Co třeba i snížit věkovou hranici pro vstup třeba na 17 let a vyřešit to formou nějaké kandidátské lhůty a zvláštních buněk při OV. Po válce vstupovali do strany i 16letí…

KSČ, národnostní menšiny, internacionalismus

  • - KSČ vznikla jako strana důsledně internacionalistická a slučovacím sjezdem do sebe zahrnula komunisty Polska, Německa, Ukrajiny, Maďarska, Slovenska. Internacionálně a solidárně se chovala při pomoci hladovějícím v Rusku, vznikla i organizace Rudá pomoc 1. 5. 1925, pomáhala i při španělské občanské válce, v době okupace a i poté.
  • - Solidárně se chováme i dnes, píšeme protesty, solidární nóty, protestujeme před ambasádami. Ale víme, že zde působí třeba buňky jiných zahraničních komunistických stran? Jak s nimi spolupracujeme? Neměli bychom více používat informace z našich partnerských stran místo oficiálních zpráv světových agentur? Není na čase skutečně přemýšlet a organizovat vytvoření Nové komunistické internacionály?

KSČ a parlamentarismus

  • - KSČ byla úspěšná ve volebních kláních, ale vnímala své působení v parlamentu trochu jinak – parlament se stal kolbištěm, kde byly odhalovány zločiny kapitálu. Jistě byla důležitá tato práce, ale důležitá byla mimoparlamentní práce.
  • - Neměli bychom mít skutečně pro každý parlamentní návrh určitou kampaň, lidi, hnutí? Přejít od papírově plněných úkolů k aktivitě? Vyzkoušeli jsme si to úspěšně na církevních restitucích, česko-německé deklaraci, protiválečných aktivitách.

KSČ a odbory

  • - KSČ usilovala o jednotné odbory a kritizovala odbory žluťácké. Když byla vytvořena Rudá odborová internacionála (ROI), již 9. 10. 1921 se konference OS československé na Slovensku a Ukrajině vyslovila pro připojení k ROI, v lednu na VII. sjezdu však zvítězila pravice a začaly vylučovat levici… Odborovou otázku diskutovalo KSČ během prvních let několikrát opakovaně. Od roku 1922 do 1930 vycházel časopis Rudý odborář, 27. - 29. října 1922 vznikly rudé odbory, člen ROI, přesto se dále snažili o jednotné odbory např. výzvou v květnu 1925.
  • - Naskýtá se otázka, jak posilovat pozici tzv. Henešových odborů, jak zviditelňovat jejich úspěchy a jak pracovat v ostatních odborech a snažit se je sjednocovat?

KSČ a nezaměstnaní

  • - KSČ aktivně pracovala mezi nezaměstnanými, solidárně pomáhala jim i jejich rodinám.
  • - Nabízí se otázka, co se stalo s naším úkolem vytvořit hnutí nezaměstnaných? Máme vůbec alespoň mezi našimi členy jasno, kdo z nich je bez práce?

KSČ a studenti

  • - 15. února 1922 byla ustavena Komunistická studentská frakce Kostufra, napojená na mezinárodní centrálu.
  • - Po iniciativě SOS student, kterou organizovali nejdříve komsomolci a pak komise mládeže, se již několik let slehla zem. To nemáme skutečně žádnou konkrétní inciativu k studentům ani přes Komise mládeže? To nemluvím ani o učních…

KSČ a kulturní fronta

  • - Získání kulturní převahy se věnovala KSČ od počátku. Vzniklo umělecké sdružení mladých levicově orientovaných umělců Devětsil (Vančura, Teige, Seifert, Nezval, Honzl, Biebl, Konrád atd.), nejvýznamnější vstoupili do KSČ – rozpadlo se koncem 20. let, dále Svaz dělnických divadelních ochotníků československých na podzim 1920, Proletkult 14. srpna 1921, který měl koordinovat činnost kulturních a sportovních masových organizací (zrušen byl na II. sjezdu KSČ 1924) a přes řadu umělců, kteří krátkodobě či dlouhodobě opustili kvůli nesouhlasu s politikou KSČ řady, KSČ pokrokové umělce měla.
  • - Nabízí se dlouho diskutovaná otázka – co my dnes a kulturní fronta? V nám blízkém Výboru národní kultury byly desítky levicových umělců, ředitelů divadel, herců, malířů, profesorů, ale dnes nám nemá kdo navrhnout pořádný revoluční plakát či namluvit předvolební spoty.

KSČ a komunistický tisk

  • - S tím souvisí samozřejmě důraz na komunistický tisk, který byl pilířem činnosti KSČ od počátku. Připomenu ilegální přílohu z Pankráce, kde byl od 31. 3. 1921 A. Zápotocký  – Pankrácký sršatec, časopis levice sociální demokracie 29. 4. 1921, který se místo „Sociální demokrat“ přejmenoval na Komunista, pak řada dalších, Rudé právo, na Slovensku Pravda aj.
  • - Otázkou je, zda mimo Haló noviny místo přílohy neobnovit vydávání samostatné Naší Pravdy, nebo nepřekládat mezinárodní teoretické revue. Máme možná několik desítek okresních stranických a vlasteneckých zpravodajů, ale ani jediný - třeba dvouměsíčník - shrnující teoretické i praktické politikum, schopný oslovit vědce, studenty, inteligenci. A není to o penězích, ale o obsahové přitažlivosti.

KSČ a vzdělávání, ideologická práce

  • - KSČ si uvědomovala důležitost vzdělávání, první školení se uskutečnilo již v červenci 1921 v Brně. 18. října 1921 vznikla i Federace komunistických osvětových jednot (zájmová organizace pro ateistickou výchovu), 6. října 1922 vzniklo Socialistické sdružení učitelů, 1. února 1924 vznikl teoretický časopis Komunistická revue, vycházel až do roku 1933.
  • - Otázkou není, zda školit širokou členskou základnu, ale jak nejlépe a efektivně provádět ideologickou práci a vzdělávat přední funkcionáře, poslance, kandidáty, aktivisty, nové členy…

KSČ a ženské hnutí

  • - 15. - 16. října 1921 se konala celostátní konference žen, která se přihlásila ke KS. Byly aktivní a vydávaly řadu tiskovin, časopis Komunistka, na Slovensku Proletarka, úspěšná byla i Rozsévačka, kterou redigovala J. Jabůrková atd.  
  • - Dnešní LKŽ je akceschopná organizace, která má vztahy i s dalšími organizacemi žen. Neměli bychom podpořit ale i něco jako vlastní časopis? Více akcentovat témata rovnosti práv, rovnosti příležitostí? Jestliže pod petice o rovných příležitostech nezískáme dvě stě, tři sta tisíc podpisů, což je čtvrtina našich potencionálních voličů, tak neděláme něco špatně?

KSČ a sportovní svazy

  • - KSČ byla aktivní v tělovýchovných jednotách - Federace dělnických tělovýchovných jednot vznikla již 8. května 1921, proběhla spartakiáda FDTJ 19. a 26. června 1921 na Maninách, pak byla i 6. - 9. července 1922 v Brně, v Ostravě 4. - 5. července 1925. Po řadě kroků došlo k sjednocení organizací 25. - 26. prosince 1926 do Federace proletářské tělovýchovy, práce v rámci tělovýchovy se úspěšně vyvíjela i dále.
  • - Nabízí se otázka, jak v této oblasti a dalších oblastech působit dnes? Dříve to bylo o chuti, radosti z pohybu, kolektivních aktivit, snaze něco dokázat, dnes je to o penězích. Musí mít naši podporu lidé, kteří se dobrovolně věnují sportu a práci s mladou generací. K zamyšlení je i otázka znovuobrození Svazarmu, kde by se kloubila fyzická, vlastenecká i bojová příprava a zručnost.

KSČ a politika lidové fronty a iniciativ

  • - Politika lidové fronty byla uplatňována zejména ve 30. letech. Předpokládala trvalejší spojenectví se všemi silami, které jsou schopny aktivně klást odpor hrozbě fašismu. Byla ale diskutována a používána ještě dlouho před fašistickou hrozbou, použita byla již při generální stávce horníků 3. - 10. února 1922, neúspěšně, obdobně při generální stávce ostravsko-karvinských horníků 20. srpna – 7. října 1923.
  • - V konfrontaci s dnešním protiválečným hnutím a třeba SPASem se objevuje otázka na roli KSČM. Máme disciplinované kádry, kteří umí v hnutích pracovat, chápat smysl a rozměr? Nerozplyne se komunistické hnutí? A jsme vůbec připraveni ve chvílích zvýšeného nebezpečí či národního ohrožení stmelit národ v protiválečnou národní frontu?

Uvedu ještě další témata, která si zaslouží samostatnou část, samostatné vystoupení a na které by zde nebylo dost času.

  • - KSČ a boj proti fašismu
  • - KSČ a protiválečné hnutí
  • - KSČ a kádrová práce, disciplína, řízení
  • - KSČ a V. sjezd, od oportunistické pasivity k bolševické aktivitě
  • - KSČ a osobnosti

Na všechny otázky musíme hledat odpovědi. V historických dokumentech najdeme zkušenosti, pomoc pro současné rozhodování, při studiu můžeme říci, co se osvědčilo a co nikoliv.

Přes všechny škarohlídy dějiny KSČ prokazují, že KSČ nevznikla sama od sebe. Stvořil jí kapitál, stvořila jí sociální demokracie. Její založení v roce 1921 se stalo nezbytným a zákonitým předpokladem k naplnění řady dalších kroků, k naplnění historické role pracujících v našich zemích.

Dějiny ale také ukazují, že pokud se komunistická strana nechopí své historické role, zklame, odejde taktéž na smetiště dějin a její pozici nepochybně nahradí jiný podobný komunistický subjekt. I to bychom si měli uvědomovat.