Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Stanislav Hendrych, ZO KSČM Hradec nad Moravicí

Reaguji na  vystoupení soudruha Vojtěcha Filipa na 19. zasedání ÚV KSČM. (zveřejněné v Haló novinách 11. 4. 2016). Přístup předsedy (pravděpodobně i ÚV) k vnitřní organizaci práce je ze zastaralého pohledu a zcela ignoruje moderní osvědčené způsoby řízení. Z výstupů lze odvodit, že vedení KSČM ignoruje soudobé poznatky v oblasti vedení organizací (management organizací) a drží se zastaralých metod.

Management se nevztahuje jen na ziskové firmy, ale úspěšně ho využívá řada organizací a lze ho využívat i ve státní správě a v družstvech i státních podnicích. Management je v podstatě pojem pro soubory metod vedení lidí, které vycházejí z praktických zkušeností, a současně čerpají z novodobých poznatků společenských věd – psychologie, sociologie, filozofie, ekonomie, historie, etiky. Protože se opírá o vědy, nemůže být v rozporu s marxismem. Je v rozporu jen s dogmatismem.

Cožpak je problém uložit několika mladým komunistům studium managementu, poslat je na kurzy, semináře, nechat je prostudovat odborné veřejně dostupné články na internetu? Pro vedené KSČM je to asi velký problém, protože by členové ÚV nejdříve museli z pojmu management sejmout nálepku „kapitalistická propaganda“ a to je pro dogmatické strážce „čistoty“ marxismu nepřijatelné.

Tato nálepka byla jednou z hlavních příčin zaostávání ekonomiky v socialistickém zřízení. V kapitalistických státech zefektivňovali a rozvíjeli výrobu právě na základě rychle se rozvíjejících metod řízení. Když ve firmě měli organizační problémy, přizvali na řešení psychology a sociology. Když dobří odborníci měli problémy s vedením podřízených, tak je začali posílat na školení a psychogenní tréninky. V socialistickém zřízení se pozvaly zodpovědné osoby na „kobereček“ a apelovalo se na jejich socialistickou či stranickou uvědomělost. V tomto zastaralém duchu postupuje vedení KSČM dosud. Například Vojtěch Filip kritizuje vůdčí pracovníky okresů za jejich horší práci, ale nekritizuje situaci, že samotný Ústřední výbor jim nepomáhá tím, že by jim zajišťoval potřebné kurzy pro tuto práci, kde by si ti méně schopni osvojovali principy organizační práce a politické taktiky, kreativity, motivací, schopnosti strhávat ostatní k zapálené práci apod.

Pokud na takové kurzy nejsou lektoři, tak lze zadat Komisi mladých KSČM, aby zadala několika mladým vzdělávat se v této oblasti a připravila tak fundované lektory. Nebo Komise může vytvořit samovzdělávací kroužek, dostupných studijních materiálu je na veřejně dostupném internetu dostatek. Prostě stačí jen dobrá vůle jít kupředu a nelibovat si ve stěžování si: „Žel, nemáme dostatek schopných lidí, nejsou lektoři, nejsou peníze, to mají za úkol ti druzí …..“ Jsou dva druhy lidí, jedni hledají důvody, proč něco nejde udělat, a druzí, kteří přemýšlí, jak to udělat. Současné vedení KSČM jako celek vystupuje spíše dle prvního typu.

Komunisté by měli mít připravenou co nejkvalitnější management pro řízení firem ve společenském vlastnictví. To by mělo tvořit přílohu vize Socialismus v 21. století. Mnoho informací z tohoto managementu mohou využívat komunisté ve veřejných funkcích. Stačí jen chtít.