Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Milan Matouš, Praha 4

Komunistickou stranu Československa jako sekci Komunistické Internacionály založili Šmeral, Zápotocký a další levicoví sociální demokraté 14. května 1921. Tato strana vykonala obrovské dílo. Likvidovala kapitalistický systém a dovedla dělnickou třídu a pracující k vítězství socialismu v Československu. Následující čtyři desetiletí tvoří dobu nejúspěšnějšího rozvoje naší vlasti.

Zkušenosti strany, získané za 95 let jsou velikým bohatstvím. Proč se někteří vedoucí odříkají tohoto období a tvrdí, že jsme dnes jiná strana, strana demokratická?  Záleží na tom, jakou demokracii má kdo na mysli.  Demokracii s Havly, Schwarzenbergy a Kalousky jsme do roku 1989 opravdu neměli. Proč byli ze strany vyhnáni Fojtík, Štrougal, Jakeš a další vedoucí? Čím se provinili? To dodnes nikdo neřekl. Byli odsouzeni, aniž byli obviněni a nemohli se tudíž nikdy hájit.

Strana nehájí své členy ani před buržoazním bezprávím. Pasívně přihlížela, jak byl uštván Karel Hofman, jak soudili Luboše Štrougala, Martu Semelovou, jak byl reakční bandou ve sdělovacích prostředcích bez soudu souzen a uštván k smrti Míla Ransdorf.  Jen na okraj: Marty Semelové a Miloslava Ransdorfa se zastala na sociální síti ruská stanice Sputnik.

Strana nezbytně potřebuje program. Stručný a jasný. Nejen předvolební sliby, jakých je plno v prohlášeních všech stran. Revoluční program, to znamená program kardinální změny, vyjadřující potřeby dělnické třídy a pracujících mas, a reálné cesty k jeho naplnění. Bez takového programu se nedá dosáhnout jednota strany a nedá se očekávat, že do strany se budou hlásit noví členové, zejména mládež.

Tzv. Socialismus v 21. století není program, ale soubor statí různé úrovně. To, co je s podpisem Jiřího Dolejše připraveno jako návrh pro IX. Sjezd je v podstatě totéž. Program strany mohou vytvořit jen skuteční komunisté. Ne reformisté, To neznamená odmítnout reformy. Nutných reforem ve prospěch občanů je u nás habaděj. Ale marxisté nechápou reformy kapitalismu jako konečný cíl, ale jako cestu k sociální spravedlnosti pro pracující, k socialismu.

Program musí vycházet z konkrétní situace naší země a ta je podstatně závislá na situaci mezinárodní. Zřetelně se to projevilo při návštěvě prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga. Reakce běsnila.  Nejen Kalousek a Schwarzenberg. Bělobrádek, Babiš a Sobotka jsou pilní žáci Spojených států. Suverenita České republiky se příčí politice české vlády. Tak daleko jsme došli. Suverenitu jsme poslali do Bruselu, „Čtvrté říši“ Angely Merkelové. Kdo naši suverenitu hájí, je prezident republiky Miloš Zeman. Je proto terčem hanobení a nenávisti imperialismu v čele s Washingtonem a naši patolízalové v hlubokém předklonu asistují.

Ani on není čistý jako holubička. Při nástupu do úřadu vztyčil nad Hradem prapor Evropské unie. Předpokládám, že už pochopil, že to není cesta našeho ekonomického rozvoje, ale politický hrob, škraboška Severoamerického paktu. Při oficiální návštěvě si pochvaloval Izrael. Doufám, že už pochopil, že sionismus, stejně jako islámský fundamentalismus a katolicismus s  páterem Dukou a církevními restitucemi je banda, v níž jeden stojí za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet.

Důležitou úlohu by měl hrát stranický tisk. Bohužel Haló noviny a Futura vaří vlažnou polívčičku. Haló noviny nezastávají marxisticko-leninský světový názor, ale linii tzv. nové levice, která se v Evropě stala módou. Haló noviny avizují literaturu Futury a dalších nakladatelství, jež nemají s naší stranou nic společného, ale naprosto ignorují produkci komunistického nakladatelství Orego. Asi proto, že je marxisticko-leninská a  nakladatelství vede poctivý komunista Milan Havlíček.

S nejlepším vědomím a svědomím doporučuji, aby sjezd zvolil předsedou naší strany Pepu Skálu. Znám ho jako dobrého komunistu od jeho studentských let. Jako externí spolupracovník působil v Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ, v ideologickém odboru, který jsem vedl. Co říkám o Pepovi Skálovi, může dosvědčit Jirka Horák. Působili jsme tam všichni tři ve stejném odboru ve stejné době. V dalších letech ho poznávala postupně celá strana. Dává záruku, že se strana vzkřísí k radikálnější aktivitě.

Když doporučuji Skálu za předsedu, nečekám, že přijde mesiáš. Stranu musí řídit ústřední výbor. Nejen odkývat, co předseda a aparát připraví, ale skutečně jednat a rozhodovat. Jak učí Lenin: každý problém svobodně prodiskutovat, a usnesení  jednotně a disciplinovaně plnit.

Jestli Vojtěchu Filipovi jde o zájem strany, a ne o prebendu, musí pochopit, že za deset let své schopnosti vyčerpal. Zas a znovu se dovolávám svého sedmdesátiletého členství ve straně. Leží mi na srdci osud strany, jíž jsem věnoval život od svých šestnácti let.