Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Evžen Smrkovský, Praha

KSČM má již delší dobu k dispozici materiál Socializmus pro XXI. století. V něm jsou považovány všechny formy vlastnictví za rovnocenné.  Je v něm něco, co by znamenalo zásadní přínos či obrat? Snad jen transparentní vyjádření k formám vlastnictví. Zvláštní kapitolou je tzv. samosprávné vlastnictví. Znamenají kapitoly o samosprávě výrazný přínos? Dle vyjádření jednoho z jeho zastánců jeho hlavním smyslem má být zvýšení výkonnosti a zainteresovanosti, ostatní argumenty nejsou tak významné. Problémem však dnes není výroba, ale nezaměstnanost a tu neřeší. Potřebnou výkonnost lze velmi dobře docílit i jinak. Antikomunisté společnost straší zabíráním majetků, pokud by byli u moci komunisté. Snad je akceptace možnosti různých typů vlastnictví tím rehabilitována.

Jak by společnost přijala  vizi - návrh, který by mohl být i motem do volebního programu – Stát budeme řídit jako rodinu. V čem lze spatřovat přínos? V snazší a logičtější argumentaci při vysvětlování možností forem vlastnictví a v logičtějším řešení nezaměstnanosti. Takový přístup, ve vztahu k aplikaci lidských práv umožňuje racionální přerozdělování prostředků, lepší využití společenského potenciálu i řešení nezaměstnanosti.

Přirozeně se okamžitě vybaví heslo pana Babiše – stát budu řídit jako firmu. Určitě toto heslo zaujmulo, neboť každý měl na mysli hned úspěšnou firmu a sebe, jako jejího dobře placeného zaměstnance, nikoliv jako nezaměstnaného, který o práci žebrá. Nikdo nemůže na panu Babišovi chtít, aby pracoval se ztrátou a firma, obecně kapitalistická společnost, má přece jako hlavní cíl zisk! Proto i A. Einstein svého času bez váhání na otázku, zda je pro socializmus nebo kapitalizmus, jednoznačně uvedl socializmus, neboť ten je řízen podle potřeb občanů. A firma nebude dělat práci, která jí zisk nepřinese.

Z hlediska společnosti je poptávka po honorované práce omezená. Ovšem prací, které jsou pro společnost okamžitě nebo perspektivně prospěšné, je nepřeberné množství. Lze začít u životního prostředí, ekologie, hledání nových postupů a technologií, nejrůznějších výzkumů, hledání úspor či získávání energií, rozvoje tvůrčího  potenciálu  osobnosti atd. Řešení snižováním pracovní doby je zdánlivě dobré, nicméně je nehospodárné, neboť neumožňuje  využít potenciál, který společnost předem musí do jedince vložit. Je třeba rehabilitovat i názor na pracovní povinnost, neboť jak na zbohatlících, tak zejména na jejich ratolestech lze pozorovat, jak v důsledku nedostatku povinností u nich často probíhá degenerace.

Už vlády KSČ prakticky ukázaly, že společnost je dnes na takovém stupni rozvoje, že se v ní nemusí vyskytovat žebráci, každý může důstojně bydlet, být zajištěn po stránce zdravotní i sociální atd. Solidarita, humanita, naplňování Listiny základních práv svobod a práv a možnost prožití důstojného života, v programu KSČM jsou. Proto by se použití takového hesla mělo prodiskutovat.