Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Kudy a jak

Zborov Dvořák, předseda ZO KSČM, Praha 2

Když se před IX. sjezdem naší strany probírám svými poznámkami, zprávami, zápisy, stanovisky a připomínkami, kterými jsme se již před VII. a VIII. sjezdem zabývali na členských schůzích a řadu z nich přímo nebo prostřednictvím vyšších orgánů adresovali vedení naší strany, docházím k poznání, že se v posledních letech pohybujeme ve stále stejném bludném kruhu.

PhDr. Mgr. Vladimír Holiš - Valašsko

Vážené soudružky, vážení soudruzi - delegáti IX.sjezdu KSČM. Nejdříve mi dovolte se stručně představit.Svůj život jsem začínal jako zámečník u ČSD. Vedení výkonné jednotky mě navrhlo, abych šel studovat,nejdříve střední a pak vykokoškolské vzdělání. Od r.1973 jsem studoval až do r.1990.Pocházím z chudé valašské komunistické rodiny,jsem čtvrté dítě z pěti.Všichni jsme se narodili na konci války a těsně po ní. Do komunistické strany jsem vstoupill v roce 1972.Dobrovolně jsem studoval mimo státní vzdělání,také stranické vzdělání - VUML,postgraduální studium na Vysoké škole politické ÚV KSČ - ukončeno státními zkouškami.Na filozofické fakultě jsem vykonal státní zkoušky z marxismu-leninismu.Celý můj život je spojen s komunistickým hnutím.

Jaroslav Leták, předseda ZO KSČM Jarcová - Valašsko

Dopis IX. sjezdu KSČM PRAHA Vážení delegáti sjezdu, z logiky věci a historie naší strany vyplývá, aby volby na sjezdu proběhly po zhodnocení čtyřletého období práce vedení strany a podrobné diskuze delegátů. tj. druhý den jednání sjezdu.

Ludvík Mlčuch, Louny

Vážení přátelé pokroku a delegáti sjezdu KSČM, se zájmem sleduji diskusi před sjezdem. Přístup Josefa Skály je tou správnou cestou k tomu, aby se KSČM stala skutečně moderní levicovou stranou ve společnosti, nebyla ve vleku ČSSD, pružně reagovala na dění ve společnosti, prezentovala jasná stanoviska a navrhovat řešení.

Ludvík Mlčuch, Louny

Vážení přátelé pokroku a delegáti sjezdu KSČM, se zájmem sleduji diskusi před sjezdem. Přístup Josefa Skály je tou správnou cestou k tomu, aby se KSČM stala skutečně moderní levicovou stranou ve společnosti, nebyla ve vleku ČSSD, pružně reagovala na dění ve společnosti, prezentovala jasná stanoviska a navrhovat řešení.

Andrea Vyhnalíková, Praha

V jedné z písniček mých oblíbených Esenciálů se zpívá cosi o hraní si na vlastním písku. V jednom z mých oblíbených příběhů z knížky paní Seminové se vypráví o netvorovi, co netvorem ve skutečnosti netvor nebyl. Toužil však po tom, aby ho ostatní „brali“, a myslel si, že se musí přizpůsobovat a měnit podle toho, jak ho vidí lidé okolo. Chtěl být prostě „systémový“.

Vladimír Kopřiva, člen ÚV KSČM, Praha 9

Před 27 lety jsem se poprvé zúčastnil zasedání mimořádného sjezdu KSČ v prosinci 1989. Bylo mi 40 let, dnes mi je 67 let a opět stojíme na křižovatce, kdy se máme rozhodnout, jak dál pokračovat. Za ta léta jsem se zúčastnil takřka všech sjezdů.

Miroslav Pořízek, Tovačov

Jsem řadovým členem KSČM (od roku 2014). Po 20 předchozích let jsem byl jejím sympatizantem a voličem. Dění v KSČM sleduji po celou tu dobu celkem podrobně. Obracím se na Vás ve věci nadcházejícího stranického sjezdu, do jehož začátku vlastně scházejí již jen dny. Rád bych se zde také k některým záležitostem vyjádřil. Jinou možnost, než aspoň tímto způsobem ani nemám, jelikož na sjezd se člověk (řadový člen strany) prakticky nemá šanci dostat. A prezentovat své postoje na dění ve straně, její politiku a budoucnost může jen přímým oslovením těch, kteří na sjezd byli delegováni.

Viktor Dinkov, Ostrava

Předčasný odchod Miloslava Ransdorfa dal průchod mnoha emocím. Od upřímných projevů soustrasti pozůstalým, přes objektivní vyjádření k osobě tohoto nesporně velkého levicového myslitele, až po nenávistné výlevy loutek buržoazního režimu.

PhDr. Josefe Skála, CSc., kandidát na předsedu KSČM

Video: záznam besedy se s. Josefem Skálou, která se konala 20. 4. 2016 ve Štětí

Claudio Vito Buttazzo, novinář a pedagog

S tezemi Odkud kam vcelku souhlasím. Nabízím proto jen několik doplňujících námětů:

Dopis ZO KSČM Jaroměřice n/Rok. IX. sjezdu strany

Soudružky a soudruzi, vážení delegáti IX. sjezdu! Sjezd KSČM by měl být významným milníkem v její činnosti. Měl by být příležitostí, kdy se soudruzi – tedy lidé stejných představ o uspořádání světa – sejdou a otevřeně, kriticky zhodnotí práci strany za uplynulé období. Přitom docházejí k nějakým závěrům, které by měly dát odpověď na otázky – jakým směrem, jak a s kým, tedy s kým v čele, případně s kým po boku, chceme jít k vytčenému cíli pro další nejbližší i vzdálenější budoucnost. V tomto s námi asi budou všichni souhlasit. Ale pojďme si problém trošku rozebrat…

Rudolf Košťál, odborné zázemí ÚV KSČM a 801. ZO v Praze 1

Vážení členové Výkonného výboru ÚV KSČM, obracím se na Vás v následující záležitosti. Jsem přesvědčen, že se jedná o závažné doporučení.

Denisa Víznerová, Praha

Žijeme dnes ve světě, ve kterém vládne populizmus, ve světě apolitiky. Tradiční strany nás zklamaly a postupně doma i ve světě z politické scény mizí. Pravice se ovšem nevytratila, její větší část se transformovala do této bezprogramové populistické propagace. A levice? Jak ji dnes vidíme? Kde je? Zdá se, že jen líně vyčkává, změní-li se socioekonomické vztahy, aby se přihlásila o slovo. To se totiž získávají hlasy jednodušeji.

Zdeněk Štefek, člen ÚV KSČM, krajský radní

Že je založení KSČ historickou událostí, to je nezpochybnitelné. Má své místo v učebnicích a to dokonce i v učebnicích současných. Ale jaké? A hlavně proč? Voltaire říkal „Historie je lež, na níž jsme se shodli.“ Krvavý humanista Václav Havel zase: „Falšovatelé historie svobodu národa nezachraňují, ale ohrožují.“ Esejista a novinář Gabriel Laub napsal „Znásilněná historie rodí mrtvé.“ A také „Paní historie má tu smůlu, že ji nejčastěji znásilňují impotenti.“. Od Lauba se dostanu k Cicerovi, který říkal, že „Historie je učitelkou života.“ A také, že „Neznat, co se stalo včera, znamená být ještě dítětem…“

Vojtěch Mišičák, Brno

Je mi teprve třiadvacet. Členem KSČM jsem už byl. Tak jako řada jiných mladých lidí jsem z ní však po zklamání, jak se staví ke žhavým problémům lidí, s nimiž se kapitalismus nemazlí, vystoupil. Teď jsem tajemníkem ÚV KSČ 21. Jsme malá strana, založená v říjnu 2014.

Věra Klontza-Jaklová, Brno

Má úvaha se týká dvou otázek. Navzájem spolu těsně souvisí: 1. Znamená 95ti letá existence KS, že jsme zestárli a je čas odejít? 2. Je dnes aktuální změna společensko-ekonomického řádu? Pokouším se odpovědět prostřednictvím aplikace historické kritiky, na základě sledování analogických situací v minulosti, srovnáváním určujících faktorů tehdy a dnes.

Bohuslav Handl, Hodoňovice, okres Frýdek-Místek

V našem okrese má výraznou podporu návrh, aby se předsedou KSČM stal Josef Skála. Na okresní konferenci se to však jeden z odpůrců změny k lepšímu, delegovaný shora, pokusil zvrátit tvrzením, že Josef je „samozvanec“. Je to hloupá urážka. A donebevolající nesmysl. Názorně to dokládá i poměr nominací z okresních konferencí. Je totiž téměř vyrovnaný. Přesto, že s. Skála na stránky HaNo v podstatě „nesmí“. A to nejen z akcí – před stranickou i mnohem širší veřejností – kde vystupuje v posledních dnech a týdnech. Dodnes tam totiž nevyšel ani jeho projev na Vratimovském semináři už před půl rokem – jako jediný ze všech, které tam zazněly.

Stanislav Hendrych, ZO KSČM Hradec nad Moravicí

Reaguji na vystoupení soudruha Vojtěcha Filipa na 19. zasedání ÚV KSČM. (zveřejněné v Haló novinách 11. 4. 2016). Přístup předsedy (pravděpodobně i ÚV) k vnitřní organizaci práce je ze zastaralého pohledu a zcela ignoruje moderní osvědčené způsoby řízení. Z výstupů lze odvodit, že vedení KSČM ignoruje soudobé poznatky v oblasti vedení organizací (management organizací) a drží se zastaralých metod.

Žaneta Žišková, předsedkyně OV KSČM Frýdek-Místek

IX. sjezd KSČM se neúprosně blíží a dá se říci, že na jeho výsledku mimořádně záleží. Výsledek sjezdu totiž napoví, zda se strana začne konečně ubírat tím správným směrem. Současné vedení je neaktivní a mdlé. Zřejmě je to způsobeno tím, že tato skupina lidí je ve vedení strany již dlouho a naprosto ztratila kontakt s realitou a okolním světem.

František Nevařil, Praha 6

Svět i naše republika prožívá hlubokou a urychlující se krizi (naopak lidé jsou jen stále více zotročováni). Krizi politickou, ekonomickou i morální. Propukají pořád nové, zpravidla uměle vyvolané konflikty a války. O zájmy 99% lidí se nikdo pořádně nestará. Hrozí to výbuchem a je nutné se snažit tomu předejít.

Pavel Posolda, místopředseda OV KSČM Praha-východ, krajský zastupitel

Tu pohádku známe. V Půlnočním království, kde je stařičký král pouhou loutkou v rukou ziskuchtivých rádců, lid trýzněn vysokými daněmi a zákazem zpěvu, žije zhýčkaná a pyšná princezna Krasomila. Zcela jinak je tomu v sousední zemi krále Miroslava, kde se všem žije dobře, protože panovník je laskavý, spravedlivý a moudrý.

Milan Matouš, Praha 4

Komunistickou stranu Československa jako sekci Komunistické Internacionály založili Šmeral, Zápotocký a další levicoví sociální demokraté 14. května 1921. Tato strana vykonala obrovské dílo. Likvidovala kapitalistický systém a dovedla dělnickou třídu a pracující k vítězství socialismu v Československu. Následující čtyři desetiletí tvoří dobu nejúspěšnějšího rozvoje naší vlasti.

Zborov Dvořák, Praha 2

Materiály, předložené k předsjezdové diskusi, mne nijak neuspokojují, ale spíš znepokojují a rozesmutňují. Domníval jsem se, že by bylo nejen moudré, ale i přímo symbolické, kdyby náš letošní IX. sjezd analogicky navázal na IX. sjezd KSČ. Ten v roce 1949 vytyčil generální linii výstavby socialismu. Letošní IX. sjezd by měl vytyčit generální linii přestavby současného systému. tj. jeho razantní sociální reformy.

Dopis IX. sjezdu KSČM, schválený VČS ZO č. 9123 (Praha 2)

Vážení delegáti, také naše strana, KSČM, nese velkou odpovědnost za současný společenský vývoj. Přitom však nedělá vše, co by mohla a měla, aby tento vývoj účinněji ovlivnila. Odpovědnost za to mají všichni členové strany, všechny její organizace a orgány a především pak vedení KSČM, které málo přispívá k rozvoji strany, dostatečně nevyužívá jejích potenciálů, postupně ji přeměňuje v pouhý elektorát. Proto strana nutně potřebuje výrazné oživení obsahového, programového a organizačního charakteru.

Vladimír Chaloupka, místopředseda OV KSČM Praha 5

Svět se kolem nás zmítá ve válkách a krizích, Evropou pochodují miliony migrantů, 2,5 milionu lidí v ČR žije pod prahem chudoby 10 % obyvatel a dalších 10-20% k ní má dost blízko (podotýkám, že podle metodiky Eurostatu se práh chudoby odvíjí od mediánu příjmů v dané zemi a ten je oproti Rakousku zhruba třetinový).

Petr Bureš, předseda Střediskové rady KSČM Štětí

Vážení čtenáři, soudruzi a přátelé, i když jsem ve straně pouhých 15 let, dovolím si na tomto místě pár postřehů. Když jsem v roce 2000 prvně přišel ve Štětí na schůzi SR KSČM, byl jsem dost nesvůj jak z toho věkového rozdílu, tak z toho, jak schůze probíhala. Četla se usnesení z OV, což obsáhlo většinu času a někteří lidé už koukali, jak zmizet.

Václav Truksa

Zapojit se do diskuse ke sjezdu KSČM není zavedeným způsobem jednoduché a myslím, že řadu lidí to odradilo. Zvolil jsem trochu jinou cestu. Zde jsou moje připomínky:

Jiří Hájek, Praha 3

Byl jsem hrdý na to, že počátkem 90. let minulého století si naše strana, přes nesmírný tlak, uchovala ve svém názvu „komunistická“ a měla své poslance v Parlamentu ČR. Hlásit se veřejně ke komunistickým ideálům vyžadovalo v té době nemálo odvahy. Její voliči nepodlehli masivní protikomunistické propagandě ve všech sdělovacích prostředcích, neboť rozumem chápali, že tato politická strana je jediná, která je schopna bezezbytku hájit zájmy pracujících, důchodců i mladých rodin s dětmi. Tomu odpovídalo i velmi výstižné heslo „S lidmi pro lidi“ mající velmi silný sociální náboj.

Jakub Charousek, ZO KSČM Doksy

Zůstat v minulosti znamená spokojit se pouze s našimi tradičními voliči. Ty lze v současné době rozdělit na dva druhy: volič protestní a volič minulosti.

Tomeš Vytiska, člen ÚV KSČM, krajský radní

Politika je soubojem idejí, názorů na uspořádání společnosti - ostatně podobně nás poučí například wikipedie. Každý, kdo sleduje politiku KSČM, ne-li se na její realizaci přímo podílí, musí dřív či později zjistit, že KSČM dělá prakticky pouze parlamentní politiku. Co se děje níže, je věcí straníků v krajích, městech a obcích bez toho, že by jim centrum poskytlo jakoukoli, tím spíš sjednocující pomoc.

René David, člen OV KSČM a předseda ZO KSČM, Praha

Naše výroční členská schůze v říjnu 2013 se konala deset dní před volbami do Poslanecké sněmovny PČR. Ještě v létě téhož se roku se zdálo, že přinesou výraznou parlamentní většinu ČSSD + KSČM.

Václav Čermák, Jirkov

V předvečer každého sjezdu je dobré vědět, jaký je současný stav ve straně a co bychom na základě tohoto poznání od sjezdu chtěli. Současná politika naší strany je rozporuplná a její stav je mírně řečeno neutěšený. Ve svém vývoji dlouhodobě opouští základy, na kterých komunistické hnutí musí stát, a splývá se sociálně demokratickými trendy.

Vladimír Kopřiva, člen ÚV KSČM, Praha 9

Současný stav ve straně je nadále neúnosný, do řízení strany se dostala dvojkolejnost. Po jedné koleji jede vlak s členskou základnou, okresními a krajskými výbory, které více či méně úspěšně organizují a provádí každodenní mravenčí práci mezi našimi spoluobčany.

Josef Zahradník, bývalý člen strany

Trochu se mi dostalo té cti si přečíst prvních 21 jmen na kandidátní listině do KZ. Bohužel žádné překvapení, chybí tam člověk do 35, resp. 40 let. Stále ta samá jména a mnohdy skoro sedmdesátiletí matadoři. To strana nemá ve svých řadách mladé lidi či sympatizanty, kteří by kandidovali? Anebo je to prostě jen tak, že o ně nemáme zájem? Dáme je dozadu na KL jako "křoví". Strana se asi nepoučila z "výprasku" z komunálních voleb v roce 2014, zisk jen 2500 mandátů je nejhorší výsledek od roku 1990.

Vlastik Prouza

Vláda ducha,solidarity a pravdy - musí zvítězit nad vládou majetku a peněz !

Martin Říha, člen ÚV KSČM, předseda MěV KSČM Brno

Brněnské zastupitelstvo schválilo „Strategii sociální začleňování“. Zastupitelé KSČM se k ní vymezili kriticky. Ne proto, že by snad byli proti tomu, co má v názvu. Ale proto, že to schválený materiál z velké části jen předstírá. A místo skutečného řešení problému nabízí jakousi show, která řadu jeho vážných projevů jen dál zkomplikuje. A tím snáz vyvolá i oprávněný pocit křivdy spousty u těch, „na koho nedostane“.

Václav Kotyk, Praha

Na VČS jsme vznesli jednoduchou otázku: Filip nebo Skála a ozvalo se Semelová (smích). To není k smíchu, to je tragikomedie, protože u Marty máme jistotu, že Marta za tu stranu bojuje srdcem, že to bere jako poslání, že radikalizuje problémy. My se neumíme rozhodnout, zda Filip nebo Skála, ale v současné době, kdy se individualizuje pracovní síla, každý je dnes podnikatel, tak musíte revolucionizovat to stranu, v tom je pravda, že ta změna je nutná. My teď neznáme nikoho lepšího než je Skála, je to pro nás jistota, a tak jsme se dohodli na VČS, že to je nová tvář a že dovede radikalizovat ty problémy.

Jaromír Kohlíček, poslanec Evropského parlamentu

V České republice je podle statistických šetření více bytů volných, než rodin a jednotlivců bez střechy nad hlavou. Zkuste ale přijít před takový „prázdný“ dům a podívejte se, kolik lidí z něj denně odchází. Jde o „neřešitelný problém“ spojený s daňovým únikem. Za byt totiž „nenájemníci“ platí, ale „pan domácí“ má byt prázdný (tedy nemá z něj žádný příjem). A státu utíkají daně, obci - pokud je mám dané vyhláškou – poplatky (např. lázeňský poplatek)

Jiří Veselý, předseda ZO KSČM Štěpánovice

Mám velké obavy o budoucnost naší strany, které pramení především z politiky našeho současného vedení, které vesměs slibuje nám členům i ostatním občanům jen vylepšení stávajícího politického systému a které pramení z mého poznání, že vedení naší strany se zcela odtrhlo od členské základny. Příkladem tohoto je zkušenost naší ZO Štěpánovice, jak reaguje vedení naší strany, resp. předseda ÚV KSČM na připomínky a podněty členské základny.

Evžen Smrkovský, Praha

KSČM má již delší dobu k dispozici materiál Socializmus pro XXI. století. V něm jsou považovány všechny formy vlastnictví za rovnocenné. Je v něm něco, co by znamenalo zásadní přínos či obrat? Snad jen transparentní vyjádření k formám vlastnictví. Zvláštní kapitolou je tzv. samosprávné vlastnictví. Znamenají kapitoly o samosprávě výrazný přínos?

Jiří Horák, člen vedení ÚRK a KV KSČM v Praze

Historická zkušenost přesvědčivě dokazuje, že ideová pevnost a důsledná třídní orientace celé mnohostranné činnosti komunistické strany jsou nezbytnou podmínkou úspěšného působení na veřejnost zajišťující straně společenskou autoritu. Stranický a třídní přístup ke společenskému životu má hluboké kořeny v materialistickém pojetí dějin, vyžadující odhalování podstatných vztahů v jevech a procesech, hledání jejich základů ve výrobních vztazích v souvislosti se zájmy určitých tříd.

Josef Skála, Praha

Kdo míval z Míly mindrák, mýlí se i nad rakví. Drtil je díky, a ne navzdory tomu, čím byl. Marxismus není sprosté slovo. Ani muzeální inventář. Míla mu bude chybět. Partu, co jeho krédu tiskne parte, čeká blamáž. Na to může vzít jed,“ napsal jsem v Parlamentních listech pár hodin poté, co Míla Ransdorf zemřel. O tom, co z toho plyne, byla řeč i při posledním rozloučení. O tom, jak polít živou vodou emancipační potenciál našeho hnutí. Vrátit mu kuráž a invenci, šarm a noblesu. Umění promluvit z duše všech, komu doba ubližuje.

Jiří Bulka, OV KSČM Klatovy

Nápovědou, co všechno není s KSČM v pořádku, je i přístup režimních médií. Už dlouho se nám posmívají jako síle, která si žádné vlastní cíle vlastně ani neklade. Ještě nedávno přetřásali, zda KSČM je či není „reformovatelná“. Dnes už je nic podobného netrápí. Teď dávají najevo, že nás mají za pseudolevici, která už vzdala nejen jakoukoli radikální změnu, ale i skutečné reformy dnešních poměrů.

Miroslav Kavij, předseda Plzeňského KV KSČM

My jsme se k otázce “Odkud kam” vyjádřili už v úvodním referátu na XXXVIII. Pražské teoreticko-politické konferenci 10. října, pořádané OV KSČM Praha 1, Praha 6, Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Domažlice, Klatovy, Mladá Boleslav, Plzeň-sever, Příbram, Rokycany, Trutnov, MěV Jirkov a KPI Olomouc.

Dr. Jiří Hamza, Praha

Co dělat v době, kdy marxismus byl dán do klatby a teze o konečném a úplném vítězství socialismu se sesypaly jako domeček z karet. Co dělat v době, kdy se radikální levice stále ještě nevzpamatovala z krachu „reálného socialismu“, z krachu, který je označován za důkaz, že snahy o vytvoření sociálně spravedlivé společnosti jsou slepou uličkou vývoje, z krachu, v důsledku kterého se komunistická strana musela zříci třídního boje a samotné termíny dělnická třída a dělnické hnutí se staly něčím nemravným a byly vymazány ze slovníků neoliberálních politologů i sociologů.