Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Veřejné finance, „tunely“ a korupce

Hustá síť „tunelů“, rabujících veřejné finance a statky, vážně ochromuje naši ekonomiku a mrzačí i politiku. Zplodila a reprodukuje skrznaskrz parazitní kastu. Fakt, že předivo klientelismu a korupce prorůstá i politikou a státní správou, opakovaně konstatují i zprávy tajných služeb. Míra, jíž problém nabyl, Českou republiku kompromituje i v zahraničí.

Následky nese hlavně neprivilegovaná většina. Téma se přesto  znovu a znovu stává snadnou kořistí sil, které jejím mluvčím nejsou a reprezentují naopak vrstvy, do jejichž řad „penězovody“ vedou. Pro ty je problém především nástrojem vyřizování konkurenčních účtů. Do jeho skutečné povahy, kořenů i důsledků, pokud vůbec, nahlížejí jen velmi povrchně, selektivně a účelově. Fakt, že kritika rozkrádání veřejných zdrojů a korupce zvyšuje politický vliv i voličské preference právě těmto silám, patří ke skandální paradoxům doby.  

Je to opravdu tak, že nezbývá než se s ním smířit? Nakolik odpovídá náš vlastní přístup tomu, o jak vážný problém jde objektivně a jak ho vnímá nejširší veřejnost? Co všechno třeba změnit, aby se téma, obnažující samu podstatu dnešních poměrů, a umožňující tak i jejich údernou konfrontaci, stalo zbraní skutečné levice?    


Znásobit veřejnou kontrolu 

Zákon o zadávání veřejných zakázek má pět zásadních vad. Za prvé – nezabývá se tím, zda je investice v zadávaném rozsahu potřebná a nutná. Naprosto pomíjí první dvě fáze investičního procesu – plánování a přípravu. Za druhé – ani důsledné dodržení zákona nezajišťuje získání nejlepší nabídky. Za třetí – neobsahuje obranu proti tomu, aby se uchazeči mezi sebou nedomluvili. Za čtvrté – umožňuje manipulaci na straně zadavatele. Za páté – nelze jedním předpisem upravovat nákup papíru do kopírky a stavbu jaderné elektrárny. Snaha o takový zákon vede nutně k mnohasetstránkovému textu, který bez speciálního školení nelze pochopit.

Naříkat „že je špatná legislativa“ a že „chybí prováděcí předpisy“ je zbytečné. Zákon se od svého vzniku v roce 2006 změnil devatenáctkrát, jeho dnešní podoba je výsledkem kompromisů i zákulisních tlaků. O čistém charakteru všech, kteří se na návrhu jeho znění podíleli, jakož i o znalosti věci většiny zákonodárců si netřeba dělat iluze.

Plné znění zde.