Karl Marx

se sejde v přelomové době. Tím širší a odpovědnější diskusi, jak dál, to chce už teď. Hodlá k ní přispět i toto internetové fórum. Je samosprávnou iniciativou komunistů z řady okresů.

Čerpá z kritických hlasů na VČS, OK i jiných diskusích. O to víc stojí o konstruktivní náměty, jak naše slabiny překonat. Ne s cílem vytvářet jakoukoli „frakci“, ale jednotu strany naopak posílit. Naplnit ji konkrétním obsahem, který obstojí i tváří v tvář dnešním šancím a rizikům.

napište nám

Odkud kam

My, komunisté Čech a Moravy, jsme to nevzdali pro nic za nic.  Kapitalismus stíhá jedna krize za druhou. Za jeho vlády z nich už cesta nevede. O to víc hrozí asociálního darebáctví. Pohrom, teroru i válek.       

To se nám, ač jsme tu už skoro sto let, ještě nestalo. Síly a věk členské základny jsou až následkem. Problém je v politice stranického vedení. Chybí jí údernost i charisma. Nápad a tah na branku. Umění oslovit milióny. Spojovat jejich síly. Stát v čele všech, kdo se brání zvůli. Strhávat je  osobním příkladem.     

Nápravu musí přinést už IX. sjezd. To od něj čekají komunisté i široká veřejnost. Prosadí to jen delegáti, kteří podpoří obrat:  

  • Od politiky „připomínkových řízení“ – k vlastní iniciativě, demonstrující drtivou převahu marxismu;
  • Od kníkání, co kdo nasliboval a neplní – k pravdě o všem, co kapitál lidem dát nejen nechce, ale už ani neumí;
  • Od programu z let, kdy loupež tisíciletí začínala -  k plánu, jak zvrátit pohromy a zločiny, v něž ústí;
  • Od mlčení k urážkám - k jasné zprávě, co vše lidem dal a znovu dá jen socialismus, a rozhodné podpoře každého, kdo se lhářům postaví;
  • Z hlediště „stínové vlády“ – k politice, rodící se z demokratické diskuse celé strany i jejich příznivců;  
  • Od agitace přesvědčených – k ofenzívě napříč celým spektrem, bránícím lidská práva, demokracii a mír;
  • Od „odborného zázemí“, tonoucího v popisných traktátech - k aktivní  ideologické práci, razící cestu pokrokové změny;
  • Od kandidátek z „těch, co spolu mluví“ – k žebříčkům podle  schopností razit komunistickou politiku;
  • Od stavu, kdy si musí pomoci sami - k systému, v němž najdou účinnou oporu naši zástupci v orgánech krajů, měst a obcí;
  • Od mezinárodního schůzování - k akční jednotě s komunisty a ostatními spojenci, obohacující i naši práci doma;
  • Od „komisí mládeže“, ponechaných osudu – k politice pro statisíce mladých lidí, které kapitalismus bere na hůl;
  • Od obstarožního stereotypu za nehorázné ceny – k moderní tváři,  kampaním i médiím strany, které náš vliv znásobí;
  • Od dnešní existenční houpačky - k důstojným podmínkám pro všechny, komu je práce pro stranu povoláním.